M�me radost, �e jste se rozhodli vyzkou�et Debian. Pozn�te, �e je v�jime�n� mezi distribucemi opera�n�ch syst�m�. Debian p�in�� kvalitn� voln� �i�iteln� software z cel�ho sv�ta a spojuje jej do koherentn�ho celku. P��nos tohoto softwaru v distribuci Debian je mnohem vy��� ne� celkov� p��nos samostatn�ch program�.
Debian je v�hradn� dobrovolnick� organizace v�nuj�c� se vyv�jen� svobodn�ho
software a podpo�e z�jm� Free Software Foundation. Za�ali jsme v roce 1993,
kdy� se Ian Murdock rozhodl vytvo�it kompletn� a soudr�nou softwarovou
distribuci zalo�enou na relativn� nov�m j�d�e Linux. Ian rozeslal otev�enou
v�zvu softwarov�m v�voj���m, kte�� by cht�li p�isp�vat do projektu. Relativn�
mal� skupina zasv�cen�ch nad�enc�, p�vodn� financov�na Free Software Foundation
a
ovlivn�na filosofi� GNU
, se b�hem let
rozrostla do organizace sest�vaj�c� z asi 800 v�voj���.
V�voj��i jsou zapojeni do mnoha aktivit zahrnuj�c�ch: administraci slu�eb
WWW
a FTP
, vytv��en� grafick�ho designu,
pr�vn� anal�zy softwarov�ch licenc�, psan� dokumentace a samoz�ejm� spr�vu
softwarov�ch bal�k�.
V z�jmu sd�lov�n� na�ich filosofi� a l�k�n� v�voj���, kte�� v��� tomu, co Debian reprezentuje, jsme publikovali mno�stv� dokument�, kter� nasti�uj� hodnoty a slou�� jako n�vody t�m, kte�� se cht�j� st�t v�voj��i Debianu.
Debian Social Contract
se m��e st�t nov�m
v�voj��em
. Ka�d� v�voj�� m��e k distribuci p�ipojit dal��
softwarov� bal�k, za p�edpokladu, �e program je podle na�ich krit�ri� voln�
�i�iteln� a bal�k bude, co se t��e kvality, vyhovovat.
Debian Free Software
Guidelines
je �ist� a zhu�t�n� souhrn krit�ri�, kter� klade Debian
na free software. Tento dokument m� ve free softwarov�m hnut� velk� vliv a je
z�kladem pro The Open Source
Definition
.
Debian Policy
.
Dokument ur�uje kvality, kter� uplat�ujeme na bal�ky.
V�voj��i Debianu jsou rovn� zainteresov�n� v �ad� dal��ch projekt�; n�kter� z nich souvisej� s Debianem, jin� obecn� zahrnuj� Linuxovou komunitu, nap��klad:
Linux Standard
Base
(LSB). Projekt LSB se zam��uje na standardizaci z�kladn�ho
syst�mu GNU/Linuxu, kter� umo�n� v�voj���m softwaru a hardwaru t�et�ch stran
vyv�jet pro GNU/Linux takov� programy a za��zen�, kter� budou fungovat obecn� v
Linuxu a ne jen v konkr�tn�ch distribuc�ch.
Filesystem Hierarchy
Standard
(FHS) se sna�� standardizovat uspo��d�n� souborov�ch
syst�m� Linuxu. Softwarov� v�voj��i se budou moci pln� koncentrovat na v�voj
sv�ch program� a nebudou se d�le muset starat o tom, zda-li jejich bal�k bude
fungovat s danou distribuc�.
Debian Jr.
je
intern� projekt Debianu zam��en� p�edev��m na na�e nejmen�� u�ivatele.
Pokud se chcete o Debianu dozv�d�t v�c, pod�vejte se na Debian FAQ
.
Projekt GNU vytvo�il �plnou sadu voln� �i�iteln�ch softwarov�ch n�stroj� pou�iteln�ch s opera�n�m syst�mem Unix™ a syst�my podobn�mi Unixu, jako nap�. Linux. Tyto n�stroje umo��uj� u�ivateli prov�d�t sv�tsk� operace od kop�rov�n� nebo maz�n� soubor� a� po p�eklad program� a d�myslnou �pravu soubor� s r�zn�mi datov�mi form�ty.
Linux je voln� �i�iteln� j�dro opera�n�ho syst�mu, kter� m��e pou��vat v�
po��ta�. Opera�n� syst�m se skl�d� z �ady z�kladn�ch program�, kter� pot�ebuje
v� po��ta�, aby byl v�bec schopen spou�t�t dal�� software. Nejd�le�it�j��
��st� je pr�v� j�dro. Zjednodu�en� �e�eno, j�dro je program, kter� zabezpe�uje
pr�ci s hardwarem po��ta�e jako nap�. p��stup na s�riov� port, spravuje va�e
pevn� disky nebo organizuje data v pam�ti, tak� je odpov�dn� za spou�t�n�
program�. Linux jako takov� je pouze j�dro. Lid� obvykle ��kaj� ,,Linux'',
ale maj� t�m na mysli syst�m GNU/Linux, kter� je zalo�en� na j�dru Linux
a mno�stv� GNU program�.
Prvn� Linux se objevil v roce 1991 a napsal jej Linus Torvalds z Finska. Nyn� na j�d�e aktivn� pracuje n�kolik stovek lid�. Linus koordinuje v�voj a rovn� rozhoduje, co se stane sou��st� j�dra a co ne.
Kombinace filosofie a metodologie Debianu spolu s n�stroji GNU a j�drem Linux vy�stila do unik�tn� softwarov� distribuce, kter� je zn�m� pod n�zvem Debian GNU/Linux. Distribuci Debian tvo�� mno�stv� softwarov�ch bal�k�. Jednotliv� bal�ky sest�vaj� ze spustiteln�ch bin�rn�ch soubor�, skript�, dokumentace a konfigura�n�ch soubor�. Ka�d� softwarov� bal�k m� spr�vce, kter� za n�j zodpov�d�. Ka�d� bal�k je rovn� otestov�n, aby bylo zaru�eno, �e bude spolupracovat s ostatn�mi bal�ky v distribuci. To v�e se prom�t� do distribuce Debian GNU/Linux, kter� je velmi kvalitn�, stabiln� a roz�i�iteln�. Je mo�n� ji jednodu�e nakonfigurovat, aby slou�ila jako mal� firewall, b�n� stoln� po��ta�, pracovn� stanice nebo velmi v�konn� klient/server pro pou�it� v Internetu nebo lok�ln� po��ta�ov� s�ti.
Vlastnost, kter� nejv�c odli�uje Debian od ostatn�ch GNU/Linux distribuc� je
jeho syst�m pro spr�vu bal�k�; sada program� dpkg
,
dselect
a apt
. Tyto n�stroje d�vaj� administr�torovi
syst�mu Debian �plnou kontrolu nad bal�ky, ze kter�ch se skl�d�. To zahrnuje
nap�. automatickou aktualizaci cel� distribuce nebo ozna�ov�n� bal�k�, kter�
by nem�ly b�t aktualizov�ny. Je tak� mo�n� ��ct syst�mu o v�mi p�elo�en�ch
bal�c�ch a ur�it, jak� jsou z�vislosti mezi nim a instalovan�mi bal�ky.
Aby byl v� syst�m ochr�n�n p�ed trojsk�mi ko�mi a jin�mi zlovoln�mi programy, ov��uje se, �e bal�ky p�ich�zej� do distribuce od jejich skute�n�ch spr�vc�. Debian rovn� usiluje o to, aby programy byly bezpe�n� nakonfigurov�ny. Pokud se vyskytnou bezpe�nostn� probl�my s distribuovan�mi bal�ky, jsou z�hy k dispozici jejich opravy. Pravideln�mi aktualizacemi syst�mu si nahr�v�te a instalujete i opravy k bezpe�nostn�m probl�m�m.
P�edn�, nejlep�� metoda, jak z�skat podporu pro v� syst�m Debian GNU/Linux
nebo jak komunikovat s v�voj��i distribuce, je pomoc� v�ce jak 80 diskusn�ch
klub�, kter� Debian spravuje. Pokud se chcete do n�jak�ho z nich p�ihl�sit,
pod�vejte se na p�ihla�ovac�
str�nku
.
Debian GNU/Hurd je syst�m Debian GNU pou��vaj�c� j�dro Hurd. Oproti
monolitick�mu j�dru Linuxu je Hurd mikroj�drov� syst�m zalo�en� na j�d�e MACH.
Moment�ln� je tento syst�m st�le ve v�voji, a�koliv z�kladn� syst�m je skoro
pln� funk�n�. Syst�m Hurd je vyv�jen jako Debian GNU/Linux, ale m� trochu jin�
syst�m pro spr�vu j�dra. Pokud jste zv�dav� a chcete se o syst�mu Debian
GNU/Hurd dozv�d�t v�ce, pod�vejte se na str�nky projektu Debian
GNU/Hurd
a diskusn� klub debian-hurd@lists.debian.org
.
Informace o sta�en� Debian GNU/Linuxu z Internetu nebo seznam m�st dod�vaj�c�ch
ofici�ln� CD s Debianem m��ete nal�zt na webov� str�nce distribuce
.
Seznam zrcadel
Debianu
obsahuje kompletn� seznam ofici�ln�ch zrcadel Debianu.
Aktualizace Debianu je velmi jednoduch�, proto�e syst�m je navr�en� tak, aby jej nebylo t�eba p�einstalov�vat.
Tento dokument se plynule m�n�. Ujist�te se na str�nce Debian 3.0
, �e m�te
posledn� verzi tohoto dokumentu pro vyd�n� 3.0 Aktualizovan� verze tohoto
instala�n�ho manu�lu jsou rovn� k dispozici na str�nce ofici�ln�ho
instala�n�ho manu�lu
.
Tento dokument si klade za c�l slou�it jako manu�l pro nov� u�ivatele Debianu. U �ten��e se nep�edpokl�daj� zvl�tn� znalosti a zku�enosti. P�edpokl�d�me pouze obecn� znalosti o tom, jak funguje v� hardware.
U�ivatel� experti v tomto dokumentu tak� mohou naj�t zaj�mav� informace zahrnuj�c� nap�. velikost minim�ln� instalace, detaily t�kaj�c� se hardware podporovan�ho instala�n�m syst�mem Debianu atd. Zku�en�m u�ivatel�m doporu�ujeme n�kter� pas�e p�esko�it.
Obecn� lze ��ct, �e tento dokument je pojat ,,p��mo�a�e'' a je koncipov�n jako postupn� pr�vodce instala�n�m procesem. N�sleduj�c� seznam zachycuje kroky instalace a kapitoly, kter� se jimi zab�vaj�.
tasksel
m��ete
instalovat cel� skupiny bal��k� tvo��c� takzvan� ,,�lohy'',
dselect
slou�� k v�b�ru jednotliv�ch bal��k� z (rozs�hl�ho)
seznamu. Pokud zn�te n�zev bal��ku, m��ete pou��t program
apt-get
.
Jakmile nainstalujete syst�m, m�li byste si p�e��st Dal�� kroky, Kapitola 9. Tato kapitola vysv�tluje, kde se m�te pod�vat po dal��ch informac�ch o UNIXu, Debianu, jak aktualizovat j�dro syst�mu. Pokud chcete vytvo�it vlastn� instala�n� syst�m ze zdrojov�ch k�d�, pod�vejte se na Technick� �daje o zav�d�c�ch disket�ch, Kapitola 10.
Kone�n� informace o tomto dokumentu a zp�sobu, jak do n�j p�isp�t, m��ete naj�t v Administrivia, Kapitola 12.
Licen�n� podm�nky v�t�iny program� oprav�uj� k pou��v�n� programu pouze na jednom po��ta�i. Debian Linux takov� omezen� nem�. Budeme r�di, pokud ho nainstalujete na dal�� po��ta� ve �kole �i zam�stn�n�, zap�j��te zn�m�m a pom��ete jim s instalac�. M��ete dokonce vyrobit kopie a prod�vat je, sta�� dodr�et jist� omezen�. To v�echno je mo�n� d�ky tomu, �e Debian je zalo�en na voln� �i�iteln�m softwaru.
Voln� �i�iteln� neznamen�, �e software postr�d� copyright nebo �e se distribuuje zdarma na CD. Znamen� to, �e licence jednotliv�ch program� nevy�aduj� poplatek za pr�vo program kop�rovat. Kdokoli m��e program roz���it, p�izp�sobit, pozm�nit a ���it v�sledn� d�lo. [1]
Hodn� program� v syst�mu je licencovan�ch podle GNU General Public License (obecn� ve�ejn� licence) neboli GPL. Licence GPL vy�aduje, abyste kdykoliv, kdy� distribuujete kopii programu, zajistili dostupnost zdrojov�ch k�d� programu; to zaru�uje, �e vy, jako�to u�ivatel� m��ete d�le modifikovat k�d. Proto jsou ke v�em takov�m program�m v syst�mu Debian zahrnut� i zdrojov� k�dy.[2] N�kter� programy v Debianu pou��vaj� jin� licen�n� ujedn�n�. Autorsk� pr�va a licen�n� ujedn�n� ke ka�d�mu programu lze nal�zt v souboru /usr/share/doc/jm�no-bal�ku/copyright.
Pokud se chcete dozv�d�t v�ce o licenc�ch a o tom, co Debian pokl�d� za voln�
�i�iteln� software, pod�vejte se na Debian Free Software
Guidelines
.
Nejd�le�it�j�� pr�vn� pozn�mka je, �e tento software je bez jak�koliv z�ruky. Program�to�i, kte�� vytvo�ili tento software to ud�lali pro prosp�ch cel� komunity. Nezaru�ujeme, �e software se bude hodit pro dan� ��ely. Na druhou stranu, jeliko� se jedn� o free software, m��ete jej m�nit tak, aby odpov�dal va�im pot�eb�m --- a vyu��vat podpory ostatn�ch, kte�� stejn�m zp�sobem roz�i�uj� tento software.
Instalace syst�mu Debian GNU/Linux 3.0 na architektu�e S/390
verze 3.0.23, 16 May, 2002