Nejsnaz�� cesta k instalaci Debianu je pou��t ofici�ln� sadu debian�ch CD (viz
seznam
dodavatel�). Pokud m�te rychl� p�ipojen� k s�ti a vypalovac�
mechaniku, m��ete si st�hnout obrazy CD z debian�ho serveru a vyrobit si
vlastn� sadu. Jestli�e ji� CD m�te a v� po��ta� z nich um� zav�st syst�m,
m��ete p�esko�it rovnou na Instalace z CD-ROM, Odd�l 5.2.
Pokud sice CD m�te, ale v� po��ta� nepodporuje zav�d�n� z CD-ROM, m��ete zah�jit instalaci zaveden�m instala�n�ho syst�mu z diskety, pevn�ho disku nebo s�t� a po zaveden� syst�mu do pam�ti se ji� budou v�echny pot�ebn� soubory kop�rovat z CD. Soubory, kter� pot�ebujete k zaveden� instala�n�ho syst�mu alternativn� cestou, se takt� nach�z� na CD. Organizace adres��� na CD je shodn� se strukturou s��ov�ho debian�ho arch�vu, tak�e cesty k soubor�m uv�d�n� d�le v dokumentu, m��ete jednodu�e vyhledat jak na CD, tak i na s�ti.
Pokud sadu CD nem�te, budete si muset st�hnout soubory instala�n�ho syt�mu a nakop�rovat je na pevn� disk, diskety nebo p�ipojen� po��ta� tak, aby se z nich mohl zav�st instala�n� syst�m.
A� budete stahovat soubory z debian�ho zrcadla, pou�ijte bin�rn� m�d,
ne textov� nebo automatick�. Tak� je d�le�it� zachovat adres��ovou strukturu
zrcadla. To nen� pot�eba pokud budete kop�rovat instala�n� soubory na diskety,
nicm�n� pak po�adovan� soubory naleznete rychleji. Stahovat byste m�li od
adres��e disks-mipsel dol�, nap��klad:
current/podarchitektura/images-1.44/varianta/rescue.bin
Samoz�ejm�, �e nemus�te stahovat v�echny soubory, ale pouze ty, kter� pot�ebujete (to zjist�te d�le v textu).
Pokud je v� program pro stahov�n� soubor� nastaven aby automaticky rozbaloval soubory, mus�te tuto vlastnost vypnout. Instala�n� soubory se rozbal� automaticky p�i instalaci. Rozbalovat je v sou�asn�m syst�mu je zbyte�n� pl�tv�n� �asem a m�stem a pokud dekompresn� program origin�ln� arch�vy sma�e, nebudou k dispozici, a� budou pot�eba.
V z�sad� existuj� t�i kategorie:
rescue.bin, linux.bin a root.bin).
rescue.bin a
drivers.tgz).
basedebs.tar).
Pokud m�te v po��ta�i funk�n� ethernetov� p�ipojen� a va�e ethernetov� karta je zakompilovan� v instala�n�m j�d�e, mo�n� v�m budou sta�it soubory k zaveden� instala�n�ho syst�mu. Instala�n� syst�m m��e instalovat j�dro a ovlada�e ze s�t�.
Jestli�e m�te ethernetov� p�ipojen�, pro kter� nem� instala�n� j�dro podporu, budete pot�ebovat zav�d�c� soubory instala�n�ho syst�mu, j�dro a soubory s ovlada�i za��zen�.
Pokud instalujete na syst�m bez funk�n�ho p�ipojen� k s�ti, nebo jestli�e jste p�ipojeni p�es PPP (modemem), budete si muset p�ed instalac� sehnat v�echny t�i typy soubor�.
Pokud si nejste jisti, kter� soubory pot�ebujete, za�nete pouze se zav�d�c�mi soubory instala�n�ho syst�mu. Jestli�e se v�m nepoda�� nastavit s��ov� p�ipojen�, m��ete instalaci ukon�it, st�hnout si pot�ebn� soubory a spustit instalaci znovu.
Instala�n� soubor z�kladn�ho syst�mu (basedebs.tar) v sou�asnosti
zab�r� asi 27 megabajt�. Pokud m��ete pou��t CD, nebo m��ete nastavit s��
je�t� p�ed instalac� z�kladn�ho syst�mu, je lep�� toho vyu��t a tento soubor
nestahovat. Um�st�n� na s�ti je v p��loze (Instala�n� soubory z�kladn�ho syst�mu,
Odd�l 11.2.3.4).
Jestli si chcete basedebs.tar sestavit na st�vaj�c�m debian�m
syst�mu, nainstalujte si program debootstrap (apt-get
install debootstrap) a spus�te p��kaz:
debootstrap binary-basedebs SUITE=woody VERSION=3.0 \
MIRROR="http://ftp.debian.org/debian" ARCHES="mipsel"
Instala�n� soubory zahrnuj� obrazy j�dra, kter� jsou r�zn� pro r�zn� podarchitektury a ka�d� podporuje jinou mno�inu hardwaru. Pro Mipsel m�te na v�b�r z t�chto jader:
Konfigura�n� soubory jader jsou ulo�eny v jejich adres���ch v souboru
kernel-config.
Um�st�n� instala�n�ch soubor� na s�ti je pro ka�dou variantu mipsel vyjmenov�no v p��loze. Tyto soubory obsahuj�:
.../current/r3k-kn02/images-1.44/rescue.bin.../current/r3k-kn02/images-1.44/rescue.bin.../current/r4k-kn04/images-1.44/rescue.bin.../current/r4k-kn04/images-1.44/rescue.bin.../current/root.bin
Obraz z�chrann� diskety obsahuje komprimovan� linuxov� j�dro, kter� se pou�ije
p�i zav�d�n� z disket a pozd�ji p�i instalaci, kde se nainstaluje na pevn�
disk. Bin�rn� soubor linux.bin je nekomprimovan� j�dro a pou��v�
se k zaveden� instala�n�ho syst�mu z pevn�ho disku nebo CD-ROM. P�i zav�d�n�
instala�n�ho syst�mu z diskety nen� pot�eba. Krom� souboru
linux.bin, co� je obraz j�dra ve form�tu ELF, existuje je�t�
soubor linux.ecoff, kter� obsahuje shodn� j�dro, tentokr�t v�ak ve
form�tu ECOFF. Toto j�dro je pot�eba k s��ov�mu zaveden� stanic DECstation.
O tom, jak spr�vn� vytvo�it diskety z jejich obraz�, pojedn�v� Z�pis obraz� disk� na diskety, Odd�l 4.3.
Obraz ko�enov� diskety obsahuje komprimovan� RAMdisk, kter� se po zaveden� instala�n�ho syst�mu nahraje do pam�ti.
B�hem instalace bude instala�n� program pot�ebovat p��stup k ovlada��m
za��zen�. Ty jsou p��stupn� ve dvou podob�ch — jako obrazy disket nebo
jako jeden velk� arch�v. Pokud m�te na pevn�m disku oblast, kter� je p��stupn�
instala�n�mu syst�mu (viz d�le), m��ete pou��t arch�v drivers.tgz.
Obrazy disket s ovlada�i pot�ebujete pouze v p��pad�, �e mus�te instalovat
ovlada�e z disket.
A� budete stahovat soubory, m�li byste d�vat pozor na jak� souborov� syst�m je ukl�d�te. (Jestli�e budete instalovat z disket, je to jedno). Instala�n� syst�m um� ��st mnoho souborov�ch syst�m� v�etn� FAT, HFS, ext2fs a Minix. Jestli�e ukl�d�te soubory na UN*Xov� souborov� syst�m, st�hn�te si z archivu ty nejv�t�� soubory.
Proto�e se na za��tku instalace vyma�ou v�echny oblasti, na kter� budete Debian instalovat, mus�te sta�en� soubory um�stit na jin� oblasti ne� na kter� budete instalovat.
Zav�d�c� diskety se pou��vaj� pro zaveden� instala�n�ho syst�mu z disket. Diskety mohou na v�t�in� syst�m� slou�it i k instalaci j�dra a modul�.
Obrazy disk� p�edstavuj� �pln� obsah diskety v syrov� form�. Soubory
jako je nap�. rescue.bin nelze na disketu jednodu�e nakop�rovat -
jejich z�pis se prov�d� speci�ln�m programem p��mo do sektor� na
disket�.
P��prava disket se li�� syst�m od syst�mu. Tato kapitola se zab�v� p��pravou disket pod r�zn�mi opera�n�mi syst�my.
A� budete m�t diskety vytvo�en�, ochra�te je p�ed ne�mysln�m p�eps�n�m nastaven�m disket pouze pro �ten�.
Z�pis disket m��e v�t�inou prov�st pouze u�ivatel root. Zalo�te do mechaniky pr�zdnou disketu a p��kazem
dd if=soubor of=/dev/fd0 bs=1024 conv=sync ; sync
zapi�te soubor na disketu. /dev/fd0 b�v� za��zen�
disketov� jednotky. (Na syst�mu Solaris je to /dev/fd/0).
Disketu vyjm�te a� po zhasnut� kontrolky na mechanice, p��kaz dd
v�m m��e vr�tit p��kazov� ��dek, je�t� ne� syst�m dokon�� z�pis souboru. Na
n�kter�ch syst�mech lze vyjmout disketu z mechaniky pouze softwarov�. (Solaris
m� pro tento ��el p��kaz eject, viz manu�l).
N�kter� syst�my se sna�� automaticky p�ipojit disketu, jakmile ji vlo��te do
mechaniky. Budete asi nuceni tuto funkci vypnout, aby bylo mo�n� zapsat
disketu p��mo. Zeptejte se syst�mov�ho administr�tora na detaily. Abyste na
syst�mu Solaris z�skali p��m� p��stup k disket�, mus�te obej�t volume
management: Nejprve se programem volcheck (nebo ekvivalentn�m
p��kazem ve spr�vci soubor�) ujist�te, �e disketa je p�ipojen�. Pot� norm�ln�
pou�ijte v��e zm�n�n� p��klad s programem dd, pouze
/dev/fd0 nahra�te za
/vol/rdsk/nazev_diskety, kde nazev_diskety
je jm�no diskety, jak� jste j� p�i�adili p�i form�tov�n�. (Nepojmenovan�
diskety maj� standardn� jm�no unnamed_floppy).
Pokud m�te p��stup k PC, m��ete vyu��t n�kter� z n�sleduj�c�ch program� k zaps�n� obraz� na diskety.
V MS-DOSu m��ete pou��t programy FDVOL, WrtDsk nebo RaWrite3.
http://www.minix-vmd.org/pub/Minix-vmd/dosutil/
Abyste tyto programy mohli pou��vat, ujist�te se, �e jste v DOSu. Spu�t�n� programu dvojit�m kliknut�m z Windows Exploreru nebo z DOSov�ho okna ve Windows nemus� fungovat. Pokud nev�te, jak nastartovat DOS, zm��kn�te F8 b�hem startu po��ta�e.
NTRawrite se pokou�� vytvo�it verzi Rawrite/Rawrite3,
kter� by byla kompatibiln� s WinNT, Win2K i Win95/98. Je to intuitivn�
grafick� aplikace, kde sta�� vybrat obraz, disketovou mechaniku, na kterou se
m� obraz zapsat a kliknout na tla��tko ,,Write''.
http://sourceforge.net/projects/ntrawrite/
Pokud chcete, aby se zpr�vy na z�chrann� disket� zobrazovaly ve va�em mate�sk�m
jazyce, mus�te na disketu p�ikop�rovat dod�van� soubory se zpr�vami a fonty.
Pro u�ivatele MS-DOSu a Windows je v adres��i dosutils p�ipraven�
d�vkov� soubor setlang.bat. Z tohoto adres��e spus�te p��kaz
setlang jazyk, kde jazyk je dvoup�smenn� k�d
va�eho jazyka. Nap��klad pro nastaven� pol�tiny napi�te setlang
pl. V sou�asn� dob� jsou k dispozici tyto jazyky:
ca cs da de eo es fi fr gl hr hu it ko ja pl pt ru sk sv tr zh_CN
Pokud je v� po��ta� p�ipojen do lok�ln� s�t�, m��ete jej zav�d�t ze s�t� pomoc� TFTP. Jestli�e chcete pomoc� TFTP zav�st instala�n� syst�m, mus�te na vzd�len�m po��ta�i nakop�rovat zav�d�c� soubory do specifick�ch adres��� a povolit zav�d�n� va�� stanice.
Mus�te nastavit TFTP server a pro CATS stroje BOOTP server nebo DHCP server.
BOOTP je IP protokol, ketr� informuje po��ta� o jeho IP adrese a odkud si m� st�hnout zav�d�c� obrazy. DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) je flexibiln�j��, zp�tn� kompatibliln� roz���en� protokolu BOOTP. N�kter� syst�my mohou b�t nastaveny pouze pomoc� DHCP.
Pro p�enos zav�d�c�ho obrazu ke klientovi se pou��v� protokol TFTP (Trivial File Transfer Protocol). Teoreticky m��ete pou��t server na libovoln� platform�, kter� jej implementuje. Uk�zky v t�to kapitole se vztahuj� k opera�n�m syst�m�m SunOS 4.x, SunOS 5.x (neboli Solaris) a GNU/Linux.
V GNU/Linuxu m��ete pou��t v z�sad� dva BOOTP servery. Jednak je to CMU
bootpd a druh� je vlastn� DHCP server — ISC
dhcpd. V distribuci Debian GNU/Linux jsou k dispozici v bal��c�ch
bootp a dhcp.
Pokud chcete pou��t CMU bootpd, mus�te nejprve odkomentovat (nebo
p�idat) jeden d�le�it� ��dek v souboru /etc/inetd.conf. V syst�mu
Debian GNU/Linux m��ete spustit update-inetd --enable bootps a
n�sledn� restartovat inetd pomoc� /etc/init.d/inetd reload. V
jin�ch syst�mech p�idejte ��dku, kter� bude vypadat zhruba takto:
bootps dgram udp wait root /usr/sbin/bootpd bootpd -i -t 120
Nyn� mus�te vytvo�it soubor /etc/bootptab. Jeho struktura je
velmi podobn� t�, co pou��vaj� star� dobr� programy printcap(5),
termcap(5) a disktab(5) ze syst�mu BSD. Podrobn�j��
informace jsou v manu�lov� str�nce bootptab(5). Pokud pou��v�te
CMU bootpd, mus�te rovn� zn�t hardwarovou (MAC) adresu klienta.
N�sleduje p��klad souboru /etc/bootptab:
client:\
hd=/tftpboot:\
bf=tftpboot.img:\
ip=192.168.1.90:\
sm=255.255.255.0:\
sa=192.168.1.1:\
ha=0123456789AB:
Z p��kladu budete muset zm�nit minim�ln� volbu ,,ha'', kter� ur�uje hardwarovou adresu klienta. Volba ,,bf'' specifikuje soubor, kter� si klient st�hne protokolem TFTP, viz P�esun TFTP obraz� na m�sto, Odd�l 4.4.4.
V kontrastu s p�edchoz�m je nastaveni BOOTP pomoc� ISC dhcpd velmi jednoduch�,
proto�e dhcpd pova�uje BOOTP klienty za speci�ln� p��pad DHCP klient�. N�kter�
architektury vy�aduj� komplexn� nastaven� pro zav�d�n� klient� pomoc� BOOTP.
Jestli�e to je v� p��pad, p�e�t�te si Nastaven� DHCP serveru, Odd�l
4.4.2. V opa�n�m p��pad� sta�� v konfigura�n�m souboru vlo�it do bloku
dan� pods�t�, ve kter� se nach�z� klient, direktivu allow bootp.
Potom restartujte dhcpd server p��kazem /etc/init.d/dhcpd
restart.
V dob� psan� tohoto manu�lu existuje pouze jeden svobodn� DHCP server —
ISC dhcpd. Debian GNU/Linux jej obsahuje jako bal�k
dhcp. N�sleduje jednoduch� konfigura�n� soubor (obvykle
/etc/dhcpd.conf):
option domain-name "priklad.cz";
option domain-name-servers ns1.priklad.cz;
option subnet-mask 255.255.255.0;
default-lease-time 600;
max-lease-time 7200;
server-name "nazevserveru";
subnet 192.168.1.0 netmask 255.255.255.0 {
range 192.168.1.200 192.168.1.253;
option routers 192.168.1.1;
}
host clientname {
filename "/tftpboot/tftpboot.img";
server-name "nazevserveru";
next-server servername;
hardware ethernet 01:23:45:67:89:AB;
fixed-address 192.168.1.90;
}
V tomto p��kladu m�me jeden server jm�nem nazevserveru, kter�
obstar�v� pr�ci DHCP a TFTP serveru a tak� slou�� jako br�na do s�t�. Ve va�em
nastaven� si mus�te zm�nit alespo� dom�nov� jm�no, jm�no serveru a hardwarovou
adresu klienta. Polo�ka filename by m�la obsahovat n�zev souboru,
kter� si klient st�hne p�es TFTP. Po �prav�ch konfigura�n�ho souboru mus�te
restartovat dhcpd p��kazem /etc/init.d/dhcpd restart.
Aby v�m TFTP server fungoval, m�li byste nejprve zkontrolovat, zda je
tftpd povolen. Toho obvykle doc�l�te n�sleduj�c� ��dkou v souboru
/etc/inetd.conf:
tftp dgram udp wait root /usr/etc/in.tftpd in.tftpd /tftpboot
Pod�vejte se do souboru /etc/inetd.conf a zapamatujte si n�zev
adres��e, jeho� jm�no je za in.tftpd; budete jej d�le pot�ebovat.
P�ep�na� -l umo��uje n�kter�m verz�m in.tftpd
zaznamen�vat v�echny po�adavky, kter� mu byly zasl�ny, do syst�mov�ch log�. To
je vhodn� zejm�na v situaci, kdy zav�d�n� neprob�h� tak, jak m�. Pokud mus�te
zm�nit obsah souboru /etc/inetd.conf, mus�te proces
inetd upozornit, aby obnovil sv� nastaven�. Na stroji s Debianem
sta�� spustit /etc/init.d/netbase reload (pro potato/2.2 a nov�j��
pou�ijte /etc/init.d/inetd reload). Na jin�ch syst�mech mus�te
zjistit ID b��c�ho procesu inetd a spustit kill -HUP
inetd-pid.
D�le je pot�eba p�em�stit p��slu�n� zav�d�c� TFTP obraz (viz Popis soubor� instala�n�ho syst�mu,
Odd�l 11.2.3) do adres��e, kde m� tftpd ulo�eny obrazy,
obvykle to b�v� adres�� /tftpboot. Je�t� mus�te z toho souboru
ud�lat odkaz na soubor, kter� tftpd pou�ije pro zaveden�
konkr�tn�ho klienta. Bohu�el je jm�no souboru ur�eno TFTP klientem a
neexistuj� ��dn� z�vazn� standardy.
TFTP klient �asto hled� soubor hex-ip-adresa-klienta-architektura.
hex-ip-adresa-klienta se spo��t� jednodu�e: Ka�d� bajt IP adresy
klienta vyj�d�ete v �estn�ctkov� soustav�. Pokud m�te po ruce program
bc klidn� jej pou�ijte. P��kazem obase=16 nastav�te
v�stup na hexadecim�ln� a potom u� jen zad�te jednotliv� ��sti IP adresy. Pro
prom�nnou architektura vyzkou�ejte r�zn� hodnoty.
Na po��ta��ch DECstation existuj� pro ka�dou podarchitekturu speci�ln� tftp obrazy, kter� v jednom souboru obsahuj� jak j�dro, tak instala�n� program. Jm�na t�chto soubor� jsou tftpimage-podarchitektura nebo tftpimage-podarchitektura.gz. Pokud je obraz zabalen� (m� p��ponu .gz), mus�te jej p�ed pou�it�m rozbalit (nap�. ,,gunzip tftpimage-podarchitektura.gz''), proto�e DECstation neum� zav�d�t komprimovan� obrazy skrze TFTP. Jestli�e jste si nastavili BOOTP/DHCP podle na�ich p��klad�, nakop�rujte tftp obraz do souboru /tftpboot/tftpboot.img.
Z DECstation firmwaru zavedete syst�m p�es TFTP p��kazem boot #/tftp, kde # je ��slo za��zen� TurboChannel, ze kter�ho se m� zav�d�t. V�t�inou to b�v� ,,3''. Pokud v�m BOOTP/DHCP server nenab�dne spr�vn� obraz, nebo pokud chcete zadat speci�ln� parametry, m��ete tak u�init n�sleduj�c�m p��kazem:
boot #/tftp/jmenosouboru param1=hodnota1 param2=hodnota2 ...
U n�kolika reviz� DECstation firmwaru se projevuje probl�m se zav�d�n�m ze s�t�: zah�j� se p�enos a po kr�tk� dob� stahov�n� spadne s hl�kou ,,a.out err''. To m��e m�t n�kolik p���in:
Tak� existuj� revize firmwaru, kter� neum� s TFTP pracovat v�bec. P�ehled r�zn�ch reviz� m��ete naj�t na str�nk�ch projektu NetBSD: http://www.netbsd.org/Ports/pmax/board-list.html#proms.
NOT YET WRITTEN
It is closer to "TFTP install for lowmem..." because you don't want
to load the RAMdisk anymore but boot from the newly created NFS-root file
system. You then need to replace the symlink to the tftpboot image by a
symlink to the kernel image (for example, linux-a.out). My
experience on booting over the network was based exclusively on RARP/TFTP which
requires all daemons running on the same server (the sparc workstation is
sending a TFTP request back to the server that replied to its previous RARP
request). However, Linux supports BOOTP protocol, too, but I don't know how to
set it up :-(( Does it have to be documented as well in this manual?
Klientsk� po��ta� m��ete zav�st podle Zaveden� z TFTP, Odd�l 5.4.
Pokud spravujete v�ce obdobn�ch po��ta��, m��ete vyu��t pln� automatickou
instalaci nazvanou FAI. Na po��ta�, v tomto p��pad� pou�it� jako
server, nainstalujte bal�k fai. Potom sta��, aby klienti
nabootovali ze s�t� nebo diskety a zah�jili automatickou instalaci Debianu.
Instalace syst�mu Debian GNU/Linux 3.0 na architektu�e Mipsel
verze 3.0.23, 16 May, 2002